Ing. Pavel Novák s.r.o.

Archív pro 'Semináře'

Závěry semináře Aktuální otázky řízení kompostáren 2018

Ve čtvrtek 15. března se uskutečnil pravidelně pořádaný seminář Aktuální otázky řízení kompostáren 2018. Akci pořádala společnost Ing. Pavel Novák s.r.o. ve spolupráci se sdružením CZ Biom. Semináře se zúčastnili jak zástupci měst a obcí od velkých statutárních měst po malé obce s několika sty obyvateli, tak i servisní společnosti pro nakládání s odpady a zejména provozovatelé kompostáren. Seminář byl pořádán na kompostárně v Želivci u Prahy (okres Praha-východ).

Program byl rozdělen do dvou bloků. První blok byl zaměřen na zkušenosti z provozu fungujících kompostáren a možnosti jejich řízení a změny provozu s možným dopadem na provozní dokumentaci. Probrány byly možnosti a výhody provádění auditu provozu kompostárny z hlediska odpadového hospodářství jako nástroje pro rozvoj kompostáren a bezpečnost podnikání (ve vztahu k životními prostředí, kontrolní činnosti ČIŽP). Dále pak byly identifikovány důležité kroky při změně provozu kompostáren a promítnutí těchto změn do povolení k provozu a provozních řádů. V rámci prvního dopoledního bloku pak byly zmíněny dotační možnosti pro bioplynové stanice a jejich propojení s kompostárnami. Poměrně aktuálním tématem je možnost výroby biopaliva a vyvedení odpadů do režimu výrobku/certifikovaného paliva. Tato problematika byla přednesena a konzultována se zástupcem MŽP.

Druhý blok byl zaměřen na logistiku sběru a svozu bioodpadů, kdy byla prezentována překládací stanice bioodpadů a její provozní specifika pro svoz bioodpadů ze vzdálenějších oblastí a dále byl představen nástroj a postup stanovení potenciálu produkce bioodpadů ve svozové oblasti na základě fyzicky prováděných rozborů SKO, jež přispívá k správnému nasměrování sběrových a svozových kapacit při nakládání s bioodpady. Na závěr bloku byla přiblížena možnost a problematika zavádění ISO norem řady 14 000 do kompostářských zařízení s praktickými aspekty zavádění na kompostárně v Želivci, která je touto normou certifikována.

Na úplný závěr semináře čekala na účastníky exkurze na kompostárně Želivec, kde se seminář konal s odborným výkladem a praktickou ukázkou řešení kompostovací technologie.

Seminář byl plně obsazen, během jednotlivých prezentací probíhaly konstruktivní diskuze i mezi samotnými účastníky. V rámci semináře byly řešeny různé provozní problémy kompostáren, zejména s nadměrnou administrativou a řešena problematika rozsahu rozborů a kompostu. Zásadní otázkou do budoucna je možnost vyvedení mechanicky (zejména plasty) znečištěného výmětu z kompostování bioodpadů rostlinného původu z domácností do režimu výrobku (biopaliva), což je aktuální v souvislosti s rozšiřováním separace bioodpadů na sídlištní zástavbu měst. Diskuse s přítomnými odborníky z MŽP naznačila možnost řešení pomocí doplnění ustanovení §2 odst. a) vyhlášky č. 415/2012 Sb. Tomuto tématu se budeme i nadále věnovat.

21.3.2018

Ing. Milan Dvořák, Ph.D.

Ohlédnutí za seminářem Efektivní zapojení obyvatel do OH obce

Ve čtvrtek 25. května se uskutečnil seminář Efektivní zapojení obyvatel do odpadového hospodářství obce. Akci pořádala společnost Ing. Pavel Novák s.r.o. s týmem lektorů z řad odborníků a zástupců měst. Semináře se zúčastnili zástupci měst a obcí od velkých statutárních měst po malé obce s několika sty obyvateli.

V prvním bloku byl představen souhrn komunikačních nástrojů od článků v novinách až po osobní kontakt s jednotlivci. Účastníci se seznámili s celou šíří informační podpory ze strany povinných osob pro zpětný odběr obalů EKO-KOM a výrobků Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat, REMA aj. Zjistili, že se vyplatí věnovat péči i přípravě dotazníku pro dotazníkový průzkum.

V druhém bloku semináře se představily obce, které se dlouhodobě drží na vrchních příčkách v úrovni třídění odpadů v ČR. Jedná se o obce Dvůr Králové nad Labem se svým Odpadovým kalendářem a Vysoké Mýto s maskotem žížalou Mejťandou. Vedle toho představil řadu zajímavých projektů měst a obcí pan Havel z Arniky, který dlouhodobě shromažďuje data z jednotlivých obcí a měst nejen v ČR. Arnika navíc pořádá každoroční akci Odpadový Oskar, ve kterém se posuzuje nejen úroveň třídění odpadů, ale také program informování obyvatel a program prevence vzniku odpadů a s tím související celková úroveň produkce odpadů. Zajímavou prezentací byl jistě přehled projektů, které se zabývají prevencí vzniku odpadů. Účastníci si odnesli ze semináře osnovu komunikační strategie pro efektivní zapojení obyvatel do OH obce i s řadou příkladů na obsahovou náplň, postavených na dobré praxi obcí patřících k nejlepším v třídění odpadů v ČR. V řadě případů se daří získat finanční prostředky na komunikaci s veřejností bez zatížení městského rozpočtu.

Ze semináře jasně vyplynulo, že pro dosažení dobrých výsledků v OH je důležité provádět systematickou propagaci a osvětu zaměřenou na různé věkové kategorie a je třeba občany motivovat (ekonomicky, soutěže apod.). Obce, které dosahují dobrých výsledků v třídění odpadů, dělají spoustu práce v informování a výchově obyvatel. Vedle článků a informací v místním tisku a webu pořádají hry a soutěže pro děti i dospělé, besedy s obyvateli, ankety nebo úklidové akce. Novinkou jsou bleší trhy pořádané v rámci zavedených akcí obcí. Dlouhodobá a intenzivní práce s obyvateli má důležité místo v OH obcí. Ukazuje se, že dostatečně hustá síť sběrných hnízd kontejnerů na tříděný odpad není postačující a informování musí jít ruku v ruce s každou službou OH, kterou obec nabízí. Na příkladu konkrétního města bylo ukázáno, že pokud se komunikace s občany daří, sběr využitelných odpadů (papír, sklo, plasty, kov, nápojové kartony) vč. jeho propagace může být samofinancovatelný. Komunikační strategii pro efektivní zapojení obyvatel do OH obce rádi pomůžeme obcím připravit v návaznosti na cíle a opatření obsažené v jejich plánech odpadového hospodářství.

Ing. Andrea Koláčková

(13. 6. 2017)

Ohlédnutí za dvěma skládkovými akcemi podzimu

Ing. Pavel Novák

V krátkém sledu po sobě se konaly na podzim dvě akce zaměřené na řízení skládek, říjnový seminář Aktuální otázky řízení skládek 2013 a listopadový česko – německý Skládkový workshop Zittau – Liberec. Tradiční český seminář na zámku ve Spáleném Poříčí se nesl ve znamení bilancování 10 let konání a přibližně stejné doby zkušeností s provozem skládek v působnosti stávající právní úpravy. Bohužel letos také za rekordně nízké účasti jen lehce přes dvaceti účastníků. 9. ročník česko – německého workshopu se konal letos v Zittau a s účastí neměl rozhodně potíže. Přibližně 90 účastníků téměř zaplnilo krásně zdobený historický hlavní sál radnice v Zittau. Při bližším pohledu na seznam účastníků však zjistíme, že z Česka jich nebylo ani dvacet. Jednalo se tedy především o workshop německý, což bylo patrné i z poměru německých a českých příspěvků. Němci vysokou účastí a intenzivní diskusí předvedli, že téma skládkování je u našich sousedů opravdu živé. Přitom to nebyla na podzim jediná skládková akce v Německu, naopak již dříve proběhla jiná reprezentativní akce zaměřená na tento obor odpadového hospodářství.

Proč taková účast Němců na česko – německém workshopu? Odpověď mi naznačil v autobuse při vydařené exkursi na částečně uzavřenou skládku s překládací stanicí a fotovoltaickou elektrárnou technický ředitel jednoho z německých komunálních svazů pro odpadové hospodářství: “Můj vrchní rada tady přednáší o povolování fotovoltaických elektráren na skládkách a my chceme jít tímto směrem, tak si to chci spolu s dalšími takto zaměřenými přednáškami poslechnout.” Na workshopu, zaměřeném letos na provoz skládek po ukončení příjmu odpadů, se řešily různé otázky využití území skládek, urychlení sanace území skládek a několik příspěvků se dotklo palčivé otázky podmínek a důsledků propuštění skládek z režimu následné péče. Tato témata jsme přinesli i na dřívějších ročnících českého skládkového semináře, avšak v Zittau zazněly některé názory, které ukazují na podstatně více ujasněnou strategii dalšího rozvoje skládkování, než se můžeme pochlubit v Česku. Vypichuji z toho dva stěžení postřehy.

Především, přes plný respekt k odpadové hierarchii je provoz skládek považován v Německu zcela samozřejmě za nedílnou emancipovanou součást odpadového hospodářství, řízenou okruhem respektovaných profesionálů jak na straně provozovatelů, tak na straně státní správy. Ti věcně spolupracují na tom, aby provoz skládek probíhal v souladu s uznanými standardy s minimálními dopady na životní prostředí a při plné zajištění funkčnosti odpadového hospodářství. Nikdo nepochybuje, že skládkovat se bude i nadále, skládky se dlouhodobě plánují a s jejich budoucností se nehazarduje. V zemi našich sousedů, kde se už léta neprování přímé skládkování zbytkového komunálního odpadu, je v provozu téměř 1200 skládek. Za druhé, skládky nebude možno držet neomezeně dlouhou dobu v režimu následné péče provozovatelů, i když budou stále znamenat riziko pro životní prostředí. Po propuštění z režimu následné péče bude třeba, aby za ně společnost převzala odpovědnost. V českém kontextu to znamená, že obce, na jejichž území skládky leží, se o ně budou muset nakonec stejně postarat. To vrhá docela nové světlo na různé návrhy snížit příjem obcí z poplatků za ukládání odpadů na jejich katastru.

Německo šlo při snižování skládkování jinou cestou, než Česká republika. Obrovská ekonomická síla umožnila zainventovat spalovny a zařízení na mechanickou a biologickou úpravu odpadů v takovém rozsahu, že nyní zemi přebývá zpracovatelská kapacita. Ceny padají, a pro některé je to výhodné. Můj technický ředitel se mi pochlubil, že za odbyt jejich granulovaného paliva z komunálních odpadů před deseti lety, když postavili nákladem 10 miliónů EUR zařízení MBÚ, platili 44 EUR za tunu a nyní – 4 EUR za tunu. Jejich svazek obcí s počtem obyvatel těsně pod 100 tisíc se totiž vydal odvážnou cestou pilotního projektu úpravy směsných KO na palivo, namísto spoléhání na spalovnu a tento tah se jim osvědčil. Nyní mají celkové náklady na odpady přijatelných 40 EUR na osobu ročně. Na skládku ukládají asi 10 tisíc tun nevyužitelných odpadů, avšak linka MBÚ projektovaná na 28 tisíc tun jede jen na poloviční výkon. Kdyby si byli bývali dlouhodobě rezervovali kapacitu 28 tisíc tun ve spalovně, museli by nyní doplácet nemalou částku na její provoz.

Výměna zkušeností v oblasti skládkování s našimi sousedy přináší novou inspiraci i pro náš seminář Aktuální otázky řízení skládek a otvírá oči při diskusi nad problémy, které se v naší nepřehledné situaci kolem novely zákona o odpadech jeví jakoby skoro neřešitelné. Za organizaci Skládkového workshopu si zaslouží organizátoři plné uznání. Vielen dank!